Tento týden je Strážná věž studium začíná myšlenkou, že je velkou ctí být poslán Bohem jako vyslancem nebo vyslancem, který pomáhá lidem navázat mírové vztahy s Ním. (w14 5/15 s. 8 odst. 1,2)
Je to už více než deset let, co jsme měli článek vysvětlující, jak drtivá většina křesťanů dnes neplní roli zmíněnou v těchto úvodních odstavcích našeho studijního článku. 2 Kor. 5:20 hovoří o křesťanech sloužících jako vyslanci, kteří nahrazují Krista, ale nikde v Bibli není zmínka o křesťanech sloužících jako vyslanci na podporu těchto vyslanců. Podle předchozího čísla však „tyto„ jiné ovce “lze nazvat„ vyslanci “(ne vyslanci) Božího království.“ (w02 11/1 str. 16 odst. 8)
Vzhledem k tomu, jak nebezpečné je přidat nebo odebrat cokoli z inspirovaného učení Boha týkajícího se Dobré zprávy Ježíše Krista, musíme si položit otázku, zda je vhodné učit Drtivá většina křesťanů, kteří kdy žili nejsou „vyslanci nahrazující Krista“. (Gal. 1: 6--9) Člověk by si myslel, že pokud většina Ježíšových následovníků nebude jeho vyslancem, pak by se o tom v Písmu něco zmínilo. Dalo by se očekávat, že bude zaveden termín „vyslanec“, aby nedošlo k záměně mezi třídou velvyslanců a třídou vyslanců, že?

(2 Korintským 5: 20)  Jsme tedy vyslanci, kteří nahrazují Krista, jako by Bůh skrze nás prosil. Jako náhradu za Krista prosíme: „Staňte se smířeni s Bohem.“

Kdyby zde byl Kristus, činil by poklonu národům, ale není zde. Prosbu tedy nechal v rukou svých následovníků. Jako svědkové Jehovovi není naším cílem, když přicházíme od domu ke dveřím, prosit ty, s nimiž se setkáváme, aby se smířili s Bohem? Proč nás tedy nenazvat všemi vyslanci? Proč by měl být na křesťany použit nový výraz, než jaký používají samotné Písma? Je to proto, že nevěříme, že většina Kristových následovníků je pomazána duchem. Diskutovali jsme o omylu tohoto učení jinde, ale k tomu ohni přidáme ještě jeden protokol.
Uvažujme o naší zprávě, jak je uvedeno ve 20. verši: „Buďte smířeni s Bohem.“ Nyní se podívejme na předchozí verše.

(2 Korintským 5: 18, 19) . . Ale všechno je od Boha, který nás smířil se sebou skrze Krista a dal nám službu smíření, 19 jmenovitě, že Bůh prostřednictvím Krista smířil svět se sebou samým, neúčtoval jim jejich přestupky, a on nám dal slovo smíření.

Verš 18 hovoří o pomazaných - těch, kteří se nyní nazývají velvyslanci - se smířili s Bohem. Ty se používají ke smíření svět k Bohu. 
Zde jsou zmíněny pouze dvě třídy osob. Ti, kdo se smířili s Bohem (pomazaní vyslanci) a ti, kteří se nezmírnili s Bohem (svět). Když se ti, kteří nejsou smířeni, smíří, opustí jednu třídu a připojí se k druhé. I oni se stali pomazanými vyslanci, kteří nahradili Krista.
Není zde žádná zmínka o třetí třídě nebo skupině jednotlivců, ani o jednom z nesmiřeného světa, ani o smířených pomazaných vyslancích. U nás ani jinde v Písmu se nenachází ani náznak třetí skupiny zvané „vyslanci“.
Opět vidíme, že udržování mylné představy, že existují dvě třídy nebo úrovně křesťanů, jedna pomazaná svatým duchem a druhá nemazaná, nás nutí přidávat do Písma věci, které tam prostě nejsou. Vzhledem k tomu, že ti, kdo „prohlašují za dobrou zprávu něco nad rámec toho, co přijali křesťané v prvním století, jsou prokletý'A vzhledem k tomu, že jsme nabádáni nejen k tomu, abychom se vyhnuli hříchu, ale abychom se k němu ani nepřiblížili, je skutečně moudré, abychom se tímto způsobem připojovali k Božímu slovu?

Meleti Vivlon

Články Meleti Vivlon.
    10
    0
    Líbilo by se vám vaše myšlenky, prosím komentář.x